Procesor, celým názvem centrální procesorová jednotka (CPU), je základní součástí každého notebooku či počítače. Procesor má na starosti funkci operačního systému a všech aplikací. Rychlost procesoru je velmi důležitým parametrem, čím vyšší je rychlost procesoru, tím rychleji budou pracovat všechny programy. U notebooků je důležitá také výdrž na baterii. S rostoucím výkonem roste i odběr procesoru, a proto je při výběru notebooku nutné zohlednit to, na co bude využíván. Na běžnou kancelářskou práci je ten nejvýkonnější procesor zbytečný a bude jen rychleji snižovat výdrž baterie.

Na co se zaměřit při výběru?

Parametrů, na které je vhodné se zaměřit je hned několik. Pro notebooky jsou vhodné procesory s nízkým napětím (ULV), které umožňuji velmi dlouhou výdrž při nižším výkonu, navíc se také méně zahřívají.

Výrobce

Největšími výrobci procesorů jsou společnosti Intel a AMD. Rozhodnutí, od kterého výrobce si procesor vyberete, nepatří mezi stěžejní, protože obě společnosti produkují vysoce výkonné i úsporné procesory a v jejich nabídce se samozřejmě nachází i levnější modely. Záleží tedy spíše na konkrétním procesoru.

Procesory od společnosti Intel jsou řazeny podle své vyspělosti a výkonu. Jejich vzestupné pořadí je Celeron, Pentium, Core i3, Core i5, Core i7 a Core i9. Každá řada nabízí několik verzí s rodílným výkonem, odběrem energie a jinou provozní teplotou. Mezi nejpoužívanější notebooky patří notebooky s procesory Intel Core i5 vzhledem k dostatečnému výkonu pro běžné uživatele a přijatelné ceně.

Frekvence procesoru

Frekvence procesoru určuje, jak rychle budou jednotlivé operace probíhat, každý impuls znamená jednu vykonanou operaci. Frekvence uvádí, kolik operací se vykoná za jednu sekundu. Je zřejmé, že čím vyšší je hodnota frekvence, tím je procesor rychlejší.

Procesory mají běžně frekvenci od 2 GHz, ty se hodí především pro méně náročnou, například kancelářskou práci. Pro náročnější operace, jako je editace videa nebo hraní her se hodí spíše procesory s frekvencí kolem 3 GHz. Výkonnější notebooky dokáží frekvenci procesoru upravovat tak, aby v případě, že právě nepotřebujeme vysoký výkonu, byl nižší odběr energie. Proto může být i u opravdu drahého notebooku procesor s pracovní frekvencí např. „jen” 2,3 GHz, pokud je to však nutné, upraví se frekvence např. na 3,1 GHz.

Jádro procesoru

Notebooky mají nejčastěji procesory se dvěma či čtyřmi jádry. Dvoujádrové procesory se hodí pro nenáročné aktivity, například pro sledování videí a práci na internetu. Dobře si poradí i s méně náročnými hrami. Pro ty, kteří alespoň občas potřebují vyšší výkon, jsou vhodné procesory se čtyřmi jádry či výkonné dvoujádrové procesory. Jádro se stará o počítání všech úloh, u procesoru s více jádry je úloha rozdělena mezi více jader a úloha je tak zpracována rychleji.

Vlákna procesoru

U jader je kromě jejich počtu důležitý také počet vláken. Například pokud dvoujádrový procesor dokáže v každém jádru zpracovávat dvě vlákna, je systémem rozpoznán jako čtyřjádrový. Plnohodnotný čtyřjádrový procesor je obvykle výkonnější než dvoujádrový se čtyřmi vlákny, ale dvoujádrový procesor se čtyřmi vlákny je výkonnější než klasický dvoujádrový procesor a přitom jeho cena není o moc vyšší.

Cache paměť procesoru

 Aby procesor nezatěžoval operační paměť, má svou vlastní mezipaměť. Tato mezipaměť (nazývána také vyrovnávací paměť) se nazývá cache. Jejím úkolem je úschova dat, se kterými procesor aktuálně pracuje. Důležitým parameterm je její rychlost, která určuje rychlost přístupu k datům připraveným procesorem.